Chtěl jsem to tady mít hezčí
Proč blog? Protože můra musí ke světlu, Nezval musel napsat Roberta Davida a grafoman si tuhle novou formu musí vyzkoušet. Odolával jsem dost dlouho, profesionální kuchaři taky prý doma nevaří. Ale kdoví, jak to je, já bych jim to nevěřil.
Už dávno každý bloguje a mezi svými známými bych určitě vypadal zajímavěji, kdybych nad tím ohrnoval nos. Ale tenhle přístup k životu mě nebaví. Věci, které neznám, naproti tomu ano. Co jsem zač: živím se hlavně psaním a publikováním, proto to přirovnání ke kuchaři, který doma nechce vařit. Bydlím v Praze, caput regni (Praha zničená deštěm :-). Dávno mi není dvacet. Identitu neprozradím, protože se mi nechce. Pár známých by mě možná poznalo i bez fotky podle zájmů, názorů, jazyka a stylu, snad i podle detailů z osobního života (jestli je sem budu psát, to se ještě uvidí), ale mí známí mají málo času, takže sem asi nezabloudí. Pokud by mě chtěl někdo identifikovat takříkajíc detektivně, jistě by to šlo — nepodnikl jsem žádné opatření, které by tomu bránilo. Ale nestojí to za námahu, žádnou senzaci neodhalíte. Nerad bych, aby to znělo nějak přezíravě, ale píšu to pro sebe, kvůli sobě a je mi víceméně jedno, zda to někdo bude číst.
Proč to tedy věším na web, proč si prostě nepíšu do nějakého temného zákoutí svého pevného disku? Dobrá otázka. Protože úplně jinak se píše s vědomím možného čtenáře. Nutí to ke kázni, ke srozumitelnému vyjadřování, k omezení absolutně subjektivních výlevů. Chci se dovědět možná i něco o sobě, a k tomu mi iluze obecenstva (Ecův modelový čtenář) pomůže. A zastávám názor, že lépe se pracuje, když si stanovíte nějaká omezení, než když žádná nemáte.
Meze mi stanovila technika. Chtěl jsem offline nástroj pro psaní blogu. Chtěl jsem elegantní vzhled odpovídající aspoň trochu mému vkusu. Chtěl jsem možnost třídit příspěvky podle kategorií. To všechno zadarmo. A především s minimem námahy, učení a customizace. Musel jsem v lecčem slevit, protože všechna ta přání splnitelná nejsou – a vyšel mi z toho Blogger. Kategorie tu nemám, udělal jsem tedy z nouze ctnost a rozhodl jsem se pro závěrečné souhrny formou klíčových slov. Na to se těším – připadá mi to jako nejzajímavější část psaní blogu.
Blog, který se mi líbí: Scribbling Woman
KLÍČOVÁ SLOVA: blog; Blogger; me, myself and I.
Už dávno každý bloguje a mezi svými známými bych určitě vypadal zajímavěji, kdybych nad tím ohrnoval nos. Ale tenhle přístup k životu mě nebaví. Věci, které neznám, naproti tomu ano. Co jsem zač: živím se hlavně psaním a publikováním, proto to přirovnání ke kuchaři, který doma nechce vařit. Bydlím v Praze, caput regni (Praha zničená deštěm :-). Dávno mi není dvacet. Identitu neprozradím, protože se mi nechce. Pár známých by mě možná poznalo i bez fotky podle zájmů, názorů, jazyka a stylu, snad i podle detailů z osobního života (jestli je sem budu psát, to se ještě uvidí), ale mí známí mají málo času, takže sem asi nezabloudí. Pokud by mě chtěl někdo identifikovat takříkajíc detektivně, jistě by to šlo — nepodnikl jsem žádné opatření, které by tomu bránilo. Ale nestojí to za námahu, žádnou senzaci neodhalíte. Nerad bych, aby to znělo nějak přezíravě, ale píšu to pro sebe, kvůli sobě a je mi víceméně jedno, zda to někdo bude číst.
Proč to tedy věším na web, proč si prostě nepíšu do nějakého temného zákoutí svého pevného disku? Dobrá otázka. Protože úplně jinak se píše s vědomím možného čtenáře. Nutí to ke kázni, ke srozumitelnému vyjadřování, k omezení absolutně subjektivních výlevů. Chci se dovědět možná i něco o sobě, a k tomu mi iluze obecenstva (Ecův modelový čtenář) pomůže. A zastávám názor, že lépe se pracuje, když si stanovíte nějaká omezení, než když žádná nemáte.
Meze mi stanovila technika. Chtěl jsem offline nástroj pro psaní blogu. Chtěl jsem elegantní vzhled odpovídající aspoň trochu mému vkusu. Chtěl jsem možnost třídit příspěvky podle kategorií. To všechno zadarmo. A především s minimem námahy, učení a customizace. Musel jsem v lecčem slevit, protože všechna ta přání splnitelná nejsou – a vyšel mi z toho Blogger. Kategorie tu nemám, udělal jsem tedy z nouze ctnost a rozhodl jsem se pro závěrečné souhrny formou klíčových slov. Na to se těším – připadá mi to jako nejzajímavější část psaní blogu.
Blog, který se mi líbí: Scribbling Woman
KLÍČOVÁ SLOVA: blog; Blogger; me, myself and I.
posted by akb at 09:14
6 Comments:
Budu se opakovat k jednomu memu drivejsimu komentari,ale musim rict,ze tohle je blog, kde se tesim na kazdy novy prispevek. Nadpolovicni vetsina pispevku mne primeje nejenom k zamysleni,ale i k nejake dlasi aktivite (precteni zminovane knizky, hledani vic informaci k subjektu apod.) Klobouk dolu.
Priznam se, ze Vase clanky z IT me nikdy nijak zvlast neoslovovaly, ne ze bych je povazoval za spatne, ale spis to bude subjektem, prestoze jsem soucasti ICT prumyslu. A priznavam,ze Inside jsem nikdy necetl :) Dukladne zvazim predplatne.
Tohle psani je ale uplne o necem jinem.
Jedna mala pripominka/dotaz, nesel by zridit RSS feed i s komentari? Zatim jich tu sice je malo (k memu velkemu prekvapeni, clanky mi prijdou velmi inspirujici a cekal bych vetsi diskusi) ale presto by bylo pekne mit RSS feed s komentari a nemuset to lovit pod clanky.
Děkuju za lichotku, byť trochu problematickou - plyne z ní vlastně, že své hobby dělám líp než svou práci... Ale není to v souladu s mým vlastním sebehodnocením, myslím, že pro Inside pracuju docela dobře :-) Pokud jde o feed komentářů, sám bych ho chtěl, ale Blogger to bohužel nedovede. Neznám žádný trik, kterým bych tohle jeho omezení obešel, kdyby mi touto cestou někdo zkušenější poradil, budu samozřejmě moc vděčný.
Aha, to je skoda. Jinak momentalne se mi zda,ze nejede ani hlavni feed.
S tou lichotkou to je trochu jinak, nehodnotim Vasi paci pro Inside, protoze ho nectu a tudiz ani hodnotit nemuzu. Ten komentar se tykal spis davne minulosti, tusim ze Chip cca kolem 1994 nebo tak, pokud nejsem uplne mimo :)
Ale jak rikem, to nebyla vyhrada vuci Vasemu IT psani, spis je to o vyberech tematu a pochybuji, ze by ctenare Chipu zajimaly cary delici Evropu apod.
Shrnul bych to jeste jinak, prekvapil jste mne,ze nejste klasicky IT omezenec,ale naopak mate velmi siroky a velmi humanisticky zaber.
Ted doufam,ze jsem jeste neprilil octa do rany :)
Feed jede, jen má typicky zpoždění tak hodinu proti tomu, co visí na stránce, protože FeedBurner to zpracuje jen tu a tam. Inside zde nechci nijak vnucovat, ale na jeho webu je pár obsáhlých ukázek, jak celý newsletter vypadá, plus archiv mých komentářů plus pomalu vznikající archiv článků, které jsem napsal jinam (Respekt, Lidovky apod.) Takže kdybyste si chtěl udělat vlastní názor, zde je materiál. Třeba si to pak předplatíte :-)) Jo, a v Chipu jsem nikdy nepracoval, nikdy jsem tam ani nenapsal jediný článek. Což je nepodstatné, jen pro pořádek :-) ještě jednou dík a keep tuned...
Pouzivam Sage/Firefox a hlasi mi to URL not available, prestoze driv to bez problemu feed bralo. Mozna nejaka docasna zalezitost s Feedburnerem, ted jsem zkousel primo url do browseru a tvrdi,ze nemuze najit feeds.feedburner.com , takze zavada asi opravdu neni na Vasem prijimaci. A pokud dobre vidim, ted se neukazuje ani buttonek od Feedburneru.
Ad Chip, ouch :) Ted kdyz jsem se zamyslel, tak uz vim, SwN :) Omlouvam se.
Na Inside se urcite podivam.
Pěkné psaní pěknou češtinou. Budu sem chodit...
eva
Okomentovat
<< Home