12.12.04

Americká noc (Generace)

...mluvili jsme rusky, prokletých páriů řečí, unaveni celodenní angličtinou, napřed tiše a spiklenecky, aby si té ideologické diverze někdo nepovšiml, s přibývajícím počtem sklenic vína stále hlasitěji. Někdy uprostřed večeře jsme odložili i povinnou zdvořilost k dánské novinářce, jež s námi seděla u toho společného evropského stolu a začali ji nepokrytě ignorovat, dokud sama neodešla... pak jsme našli bar a dali si nalít vodku, co jiného, neměli Stoličnou ani Wyborowou, americkou jsme odmítli, pili jsme tedy švédský Absolut, přísahali si falešně na bratrství, jako to dělali naši předkové tisíckrát, v hotelové lobby šuměla klimatizace a za velikými okny světélkovala a pableskovala Florida, její noc, její neony a její bažiny.
Polák, Čech a Ukrajinec. Všem nám bylo kolem čtyřiceti, všichni jsme byli v nových poměrech poměrně úspěšní – jinak bychom se nikdy nemohli sejít právě v Americe – a všichni jsme se cítili nevýslovně vykořenění a nešťastní.
Patřím ke generaci, kterou už stihly zklamat oba světové společenské řády, obě hlavní podoby konzumní společnosti, tedy socialismus a kapitalismus. Nevěříme ničemu a nikomu. Jak to bylo dříve... večer a v noci jsme měli své sny, své alkoholy, své bezpečné frustrace, svou jistotu, co všechno bychom dokázali, kdybychom jen směli. Jenže nesmíme, takže ani nemusíme; jsme omluveni. A přes den, kdy se snít nedalo, jsme měli své poklidné jistoty, svá zaměstnání, kde se nevyžadoval pracovní výkon, své levné nájmy, své samoobsluhy plné laciného a nekvalitního zboží, bezplatné doktory a celkem dobré školy, fungující a čistou městskou dopravu, přehledná pravidla hry: nezlob a nic zlého se ti nestane. Jako v mateřské školce. Bylo to jako měkký sen v zahřátém ložním prádle, sice už nějakou dobu nepřevlečeném, ale když sladce spíte, tak vám to přece nevadí.
Pak se všechno změnilo – rychle, tak rychle! Klíče na Václaváku, výstřely v Bukurešti, bagry a krumpáče v Berlíně. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, o peníze jde až v první řadě. A: nestarejte se o detaily, neveďte intelektuální řeči, svět je jednoduchý: nabídka a poptávka. Obchod, průmysl, zemědělství? Nabídka a poptávka. Kultura, věda? Nabídka a poptávka. Mezilidské vztahy? Láska? Taky nabídka a poptávka, což to nevysvětluje vše? Buď se obě křivky protnou, nebo ne.
A pak se podíváte za kulisy a uvidíte, že ty dvě čáry nejsou přírodní zákon. Že se s nimi vehementně manipuluje, že poptávku lze vytvářet i tam, kde by žádná nikdy nebyla, že namísto agitace a propagace tu je marketing a spin doctors, že opakem lži není pravda, ale jiná lež.
A pak sedíte v drahém hotelu v Orlandu, pijete za cizí peníze cizí vodku s cizími lidmi a venku to světélkuje a pableskuje.
KLÍČOVÁ SLOVA: literatura pro cestující Internetem.

10 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Piki: (to aby to nebolo anonymné:-)
Príjemné čítanie na nedeľu. Vždy hovorím,že sa nám tá ruština ešte zíde.

12/12/04 14:11  
Anonymous Anonymní said...

vyholená:

oj,oj, oj
umiráet zajčik moj

12/12/04 22:19  
Anonymous Anonymní said...

vyholená:
Peter Petrovič, nechceš to preložiť do angličtiny?
Ja si netrúfam a rada by som toto posielala niektorým známym vo svete, ktorí sa teraz budú pýtať na konci roka, že tak čo, ako tam u vás po pätnástich rokoch?

12/12/04 22:28  
Blogger akb said...

Hej, ak nájdem trochu času... aspoň by som mal dobrý dôvod oživiť svoj celkom mŕtvy anglický blog. Ibaže, keď o tom rozmýšľam, neviem už v prvej vete, čo s tým Bezručom, veď je to nepreložiteľné! Ale počúvaj, mám lepší nápad, preložím ti to do slovenčiny a ty už potom sama, ľahko...

12/12/04 22:35  
Anonymous Anonymní said...

vyholená: Tak ja to teda napíšem ešte raz, keď to tu poriadne nefunguje.
Peter Petrovič, nechcel by si to preložiť do angličtiny?
Ja si netrúfam, a rada by som to posielala známym do cudziny, až sa budú na konci roka pýtať, že tak čo, ako tam u vás po po pätnástich rokoch?

12/12/04 22:39  
Anonymous Anonymní said...

vyholená: tak toto je ako keby pokračovaním tvojho veľmi, ale naozaj veľmi podareného článku, že ja tu vyzerám ako ryšavá blondínka, čo nevie ani komentár poslať na vymazlenom zahraničnom blogu,pritom sa pozri k nám na krivolakú prť, ako to tam je všetko také slovensky domácke,prítulné a nekomplikované.
Myslím si, že karta sa obracia, Peter Petrovič, je načase, aby sa cudzina od nás začala učiť.

12/12/04 23:11  
Blogger akb said...

Poznám vašu prť, ktorá je, ak môžem tak povedať, aj mojou prťou... páči sa mi táto prť.

12/12/04 23:15  
Anonymous Anonymní said...

vyholená:
a ešte som taký jeden článok čítala, Peter Petrovič, o IBM v jedných českých novinách a tiež mi nebol proti pomyselnej srsti.

12/12/04 23:35  
Blogger akb said...

Akosi priveľa čítaš. Alebo ja priveľa píšem.

13/12/04 11:05  
Blogger Daniela Kantorova said...

Slovencina... yay!
Pripomina mi to tady vetu "Muj kraj, stejne jako tvuj kraj jde do prdele" - jen uz si nevzpominam, kdo je jejim autorem. Chci rict Egon Bondy - nebo Petr Placak... ale nevim, nevim.
Onehdy jsem mluvila s kamoskou z Delaware, ktera zila nejakou dobu v Kalifornii a shodly jsme se na tom, ze Kalifornie je takove zaklete misto, ktere cloveka zmate svym podnebim a pohodlim, ze jednoho dne se probudi a zjisti ze tise uplynulo nekolik let. To psani o Floride mi proste posila mraz po zadech, protoze ja uz mam ten zivot tady tak pod kuzi, ze uz mi to pomalu ani neprijde. A to mne misty desi.

4/2/05 17:05  

Okomentovat

<< Home