Svoboda slova, cenzura, dojmy a pojmy

Vojtěch Bednář na Lupě ostře kritizuje Microsoft za to, jak provozuje MSN Spaces. Arthur Dent ve svém blogu Převážně neškodný zase kritizuje článek Vojtěcha Bednáře. A moje učitelská dušička k tomu nutně potřebuje něco dodat.
Svoboda slova je vznešené ústavní právo, které však recipročně nezakládá nikomu žádnou povinnost. Jak ji budu realizovat, to je můj problém, nikdo nemá povinnost poskytnout mi bednu od mýdla k řečnění nebo novinové stránky k publikování. Deborah E. Lipstadtová to v knize Popírání holocaustu formuluje slovy: "Nazývat odmítnutí inzerátu cenzurou znamená ignorovat skutečnost, že na rozdíl od vlády, jejíž kroky jsou prvním dodatkem [ústavy USA] omezeny, tyto noviny nemají monopol na donucení. Jestliže vláda někomu upře právo publikovat, takový člověk pak nemůže publikovat v této zemi nikde. Jestliže ale někomu odmítnou sloupek, inzerát nebo dopis noviny, vždy jsou tu ještě jiné publikační ventily. První dodatek nezaručuje přístup do soukromých vydavatelských podniků, má sloužit jako štít k ochraně jednotlivců a institucí před zasahováním vlády do jejich záležitostí. Není to meč, jímž se může každý člověk, který přijde s nějakým fantastickým výrokem nebo otřepanou frází, ohánět, aby se dovolal jakéhosi ústavního práva být publikován."
Cenzura je omezování nebo popírání svobody slova. Dá se o ní mluvit jen v souvislosti s monopolem na poskytované informace - protože kde není monopol, tam se pokus o cenzurování obsahu vždycky dá obejít tím, že se obrátíte na jiného vydavatele. (Odmítnou-li vás všude, není to pravděpodobně tím, že se proti vám spikli, ale něčím docela jiným. Připouštím, že právě tenhle bod se některým jedincům vysvětluje velmi obtížně.) To znamená, že v kapitalistické společnosti by hypoteticky mohl cenzuru vykonávat jedině stát, nikdy žádný vydavatel, server apod. Pokud vás někde nechtějí nebo mažou, může to být z jejich strany třeba nečestné jednání, porušení slibu nebo smlouvy, ale rozhodně se tomu nedá říkat cenzura, ctíme-li obsah pojmů. Většinou je to ale jejich právo, se kterým nic nenaděláte (a ve výjimečných případech to může být jejich povinnost; to může nastat v zemích, jejichž zákony nějak omezují právo na svobodu projevu, jako je třeba Německo nebo Česká republika).
Takže Arthur Dent má pravdu, Vojtěch Bednář ne - a mluvíme teď o faktech, ne o názorech. Microsoft má právo zasahovat do obsahu na svých serverech; zejména když si toto právo předem výslovně vyhradil ve smlouvě, kterou uživatelé bez čtení odklikli.
Jiná věc je, zda se nám takový postup Microsoftu líbí, zda jej považujeme za vkusný, morálně správný, účelný; zda tudíž budeme MSN Spaces používat, nebo ne. O tom se dá diskutovat do alelujá. O tom, zda má Microsoft právo "cenzury", ne; má ho. A není to cenzura.
KLÍČOVÁ SLOVA: dojmy/pojmy.