Jejich kariéry

Jeden můj spolužák se nedávno stal prorektorem školy, kde jsme studovali. Druhý je plukovníkem a brzy jistě bude generálem. Jiný je spolumajitelem softwarové firmy, nevelké, ale světového jména. Další je výrobním či jakým náměstkem v boleslavské Škodovce. - Pomalu si zvykám, že naše generace sahá vysoko (nemělo by mě to překvapovat, žijeme koneckonců v zemi, kde předseda vlády je o osm let mladší než já, ale to je zas jiná pohádka, a není to spolužák). Jestli si myslíte, že na mě dělá dojem takový prorektor nebo plukovník, tak... ano, docela dělá. Nechtěl jsem udělat kariéru, nebo neuměl? Říkám si sám pro sebe, že nechtěl, ale není to levná výmluva? Lenost a neschopnost maskovaná za skromnost a jiné ctnosti, jak bývá v kraji zvykem? Radši se tomu tématu úplně vyhnout.
KLÍČOVÁ SLOVA: rozcestí - napravo, nalevo, rovně? Gandalfe, raď...