Houstone, Orel přistál
Dneska je to pětatřicet let, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc. Lunární modul Eagle kosmické lodi Apollo 11 přistál 20. července 1969 v Moři klidu a téhož dne astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin vyrazili na procházku. Na fotce (copyright NASA) vidíte Aldrina, ostatně na většině fotek z pobytu na Měsíci je Aldrin, to tak bývá, že když jsou někde dva lidé, ten jeden prostě fotí víc.
Z dnešního hlediska mi připadá nejzajímavější, s jak primitivní technikou se lidé na Měsíc dostali. Přistáli, nezapomeňte, pouhých osm let po letu Jurije Gagarina, tedy po vůbec prvním výletu člověka do vesmíru; a dvanáct let poté, co lidé dostali na oběžnou dráhu první družici. Počítače na Eagle i na mateřské lodi Columbia, která po dobu pobytu Armstronga a Aldrina zůstala zaparkovaná na oběžné dráze Měsíce, měly výkon dnešních kapesních kalkulaček. Letět na Měsíc a dostat se bezpečně zpátky je ještě dnes na hranici technických možností lidstva. Od roku 1969 se v tomto směru příliš neposunuly. Hlavním důvodem je ekonomika: vesmírné lety jsou drahé a zatím se nevyplácejí, je to v nejlepším případě nejistá investice do budoucna (továrny na oběžné dráze? těžba surovin na Měsíci?). Amerika byla v šedesátých letech bohatá, americká vláda měla velkou motivaci vyhrát technologický závod s Rusy. Vzešla z toho především NASA a ARPA, tedy let na Měsíc a Internet.
Když Armstrong pronášel ze schůdků přistávacího modulu svou historickou větu (That's one small step for a man, one giant leap for mankind), bylo mi osm a poslouchal jsem s rodiči přímý přenos z chraptícího tranzistoráku. Byli jsme na chatě a televize tam nebyla, takže moje vzpomínka není jako u většiny lidí vizuální, ale zvuková: pískání éteru, zkreslené hlasy astronautů a pracovníků řídicího střediska v Houstonu. Nerozuměl jsem samozřejmě ani slovo, ale o to ani nešlo - atmosféra něčeho velkého a krajně neobyčejného byla jasná i osmiletému klukovi. Nechte být, byla to velká věc.
DOPORUČENÁ ČETBA: Norman Mailer: Oheň na Měsíci, William Burrows: This New Ocean.
KLÍČOVÁ SLOVA: Armstrong, Aldrin, Collins.
Z dnešního hlediska mi připadá nejzajímavější, s jak primitivní technikou se lidé na Měsíc dostali. Přistáli, nezapomeňte, pouhých osm let po letu Jurije Gagarina, tedy po vůbec prvním výletu člověka do vesmíru; a dvanáct let poté, co lidé dostali na oběžnou dráhu první družici. Počítače na Eagle i na mateřské lodi Columbia, která po dobu pobytu Armstronga a Aldrina zůstala zaparkovaná na oběžné dráze Měsíce, měly výkon dnešních kapesních kalkulaček. Letět na Měsíc a dostat se bezpečně zpátky je ještě dnes na hranici technických možností lidstva. Od roku 1969 se v tomto směru příliš neposunuly. Hlavním důvodem je ekonomika: vesmírné lety jsou drahé a zatím se nevyplácejí, je to v nejlepším případě nejistá investice do budoucna (továrny na oběžné dráze? těžba surovin na Měsíci?). Amerika byla v šedesátých letech bohatá, americká vláda měla velkou motivaci vyhrát technologický závod s Rusy. Vzešla z toho především NASA a ARPA, tedy let na Měsíc a Internet.
Když Armstrong pronášel ze schůdků přistávacího modulu svou historickou větu (That's one small step for a man, one giant leap for mankind), bylo mi osm a poslouchal jsem s rodiči přímý přenos z chraptícího tranzistoráku. Byli jsme na chatě a televize tam nebyla, takže moje vzpomínka není jako u většiny lidí vizuální, ale zvuková: pískání éteru, zkreslené hlasy astronautů a pracovníků řídicího střediska v Houstonu. Nerozuměl jsem samozřejmě ani slovo, ale o to ani nešlo - atmosféra něčeho velkého a krajně neobyčejného byla jasná i osmiletému klukovi. Nechte být, byla to velká věc.
DOPORUČENÁ ČETBA: Norman Mailer: Oheň na Měsíci, William Burrows: This New Ocean.
KLÍČOVÁ SLOVA: Armstrong, Aldrin, Collins.
3 Comments:
Odkaz na Burrowse nefunguje - "Your Session Timed Out".
Dík za upozornění, už jsem to spravil, resp. dal místo toho link na Amazon. Radši bych linky na knížky odkazoval na nějaký méně komerční portál, ale žádný neznám...
Těžko říct... Pokud chcete něco použitelného univerzálně, strukturu spousty (doufejme permanentnějších) odkazů na knihovní katalogy obsahuje http://en.wikipedia.org/wiki/Special:Booksources/isbn%3D0679445218 Meta-komerční, ale aspoň nestranné je http://isbn.nu/0679445218/ a v tomhle případě se dá použít i http://print.google.com/print/doc?isbn=0679445218 (obsahuje asi totéž jako Amazon a vlastně všechno ostatní - měli by už v Googlu vymyslet filtr, když člověk hledá o nějaké knížce informace a ne stovky prodejců, takže jsem snahy zanechal po http://www.thelogbook.com/read/q1-03/ocean.htm - ale aspoň je úryvek v plaintextu). A znám i lidi, co aspoň odkazují na Barnes&Noble, protože Amazon z nějakého důvodu bojkotují jako Zlý.
Okomentovat
<< Home