23.8.04

Zubatá nás nechytí, je paťatá

Nebudu se pokoušet o recenzi, líp než Jiří Černý to stejně nenapíšu, jen dodám, že mi ta hudba dodává chuti do života ve chvílích, kdy dochází energie. Až zvítězím i nad obrem /ne po zlém, ale po dobrém... Jsou v ní naše středo- a východoevropské babičky všech možných národností, pouťový šraml, elegance světskejch ověšených kočičím zlatem, sníh s blátem v dělnických předměstích Prahy, kde chodí ten Mikuláš /co boty mýho táty měl, teplý smrad zakouřených hospod, vysokánské předjarní nebe nad zahrádkářskými koloniemi... a hergot, už se po tom Černém opičím. Radůza je stejně nepříliš popsatelná. A skvělá. A velice moderní a poučená světovými hudebními trendy, vážnou hudbou a kdečím, i když ten předchozí popis na to nevypadá; ale je. Žádný Karel Hašler revival. Poslechněte si ostatně sami, nepřehlédněte to, takové hudby je málo vždy a všude, natožpak tady u nás. Rata,rata, rata, rata, ratata / jen ať táhne, kdo má plný kaťata / ratatata, sekera je zaťatá /zubatá nás nechytí, je paťatá...
KLÍČOVÁ SLOVA: akordeon, písničky.

3 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Ne, tuhle nechci ani vidět, ani slyšet! FUJ! ;)

23/8/04 13:27  
Blogger Johanka said...

Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

23/8/04 18:24  
Blogger akb said...

Jmenuje se Jedem, je to úvodní píseň druhého alba, viz http://www.raduza.cz/texty_primne.php

23/8/04 18:54  

Okomentovat

<< Home