Zemřel Francis Crick

Přehlédl jsem to v honičce před dovolenou: 28. července zemřel ve věku 88 let dr. Francis Harry Compton Crick, spolumajitel Nobelovy ceny (z roku 1962) a spoluautor největšího vědeckého objevu minulého století.
Největšího? Když člověk uvažuje o vrcholech vědy nedávné minulosti, napadne ho nejdřív asi fyzika: Einstein, Planck, Bohr, Heisenberg, de Broglie, Feynman a slušná řádka dalších jmen. Relativita, kvantová mechanika a samozřejmě Bomba, která to všechno poněkud drasticky, ale velmi účinně zpopularizovala. Objev struktury DNA, k němuž Crick spolu s Jamesem Watsonem a za vydatné spolupráce Maurice Wilkinse a Rosalind Franklinové došli, nevypadá pro leckoho jako velká senzace ani dnes, a tím méně tak asi vypadal roku 1953. Oba byli velmi mladí, Crick neměl dokonce ani doktorát (a nevypadalo to, že jej někdy mít bude), nechovali se přesně podle akademického kánonu a celkem vzato působili dojmem, že o svůj objev zakopli čirou náhodou, což Watson ještě podtrhl zlehčujícím vyprávěním v knize Dvojitá šroubovice. Je to půvabná legenda, ale ne zcela korektní; náhoda opravdu přeje jen připraveným. Stejná experimentální data měli k dispozici tou dobou i jiní vědci, ale nedokázali z nich vyčíst to, co Crick a Watson, ostatně přečtěte si Dvojitou šroubovici sami (vyšla i česky), ale čtěte pozorně a mezi řádky toho na první pohled nenáročného vyprávění o mezilidských vztazích v laboratoři, děvčatech a rentgenové krystalografii.
Díky Crickovi a Watsonovi chápeme - bez nadsázky - jak funguje život na úrovni svého "strojového kódu". Všechen následující výzkum v molekulární biologii jen potvrdil a rozvinul jejich zásadní objev. Francis Crick se dožil úplného sekvencování lidského genomu, transgenních organismů, etických diskusí o této problematice, prostě všemožných důsledků toho, na co v Cambridgi před jednapadesáti lety přišli. Mohl si připadat právem jako stvořitel nového světa. Ale myslím, že nebyl ten typ, a o to si ho vážím víc. Na oné slavné fotce z Cavendishovy laboratoře to je ten kluk vpravo...
DALŠÍ ČTENÍ: článek obou objevitelů struktury DNA pro Nature, jedna z nejslavnějších původních publikací v dějinách přírodních věd (všimněte si, jak je stručný!); pěkné vyprávění o podstatě objevu včetně návodu, jak doma v kuchyni izolovat DNA z kiwi pomocí soli, saponátu, ledu a teplé vody (!!); interaktivní webový workshop o DNA pro začátečníky (Shockwave); kursy molekulární biologie na UCLA; kursy biologie na MIT.
KLÍČOVÁ SLOVA: DNA, gen, genom, Cambridge, život (vesmír a vůbec).