Never say never.

Zavíráme

Rozhodl jsem se, že tento blog nadále nebudu provozovat. Ponechám ho v provozu do 1. 6. a pak ho nějakým způsobem zruším. Blogger v tomto směru nenabízí nic jiného než úplné smazání, což mě asi přece jen bude trochu mrzet, ale pokud nenajdu technicky vhodnější možnost, tož tak. Pokud si tedy chcete zkopírovat např. průvodce Londýnem nebo něco jiného aspoň marginálně užitečného, máte na to týden a něco.
Proč? Důvodů je víc. První a hlavní: už mě to nebaví, vypsal jsem se. Dobrých nápadů nemám o nic víc než kdokoli jiný, tedy málo. Poslední dobou jsem hodně psal o politice, v tom pokračovat nechci, kazí to styl i charakter. A popisovat příhody z vlastního života - no, takových webů je dost, čtete je? Já ani moc ne.
Za druhé, nedomyslel jsem otázku soukromí. Myslel jsem, že Internet je dost velký a já dost malý na to, abych se v něm pohodlně ztratil, ale neuvědomil jsem si, že i ten velký Internet se skládá z maličkých vesniček. Přibývá komentářů obsahujících něco jako "chodil jsem na vaše přednášky", případně rovnou "ahoj Petře", pár lidí si mě dalo na své weby rovnou pod plným jménem. Pro mě to má ten důsledek, že se při psaní vědomě i podvědomě hlídám, abych si neudělal nějakou ostudu nebo problémy. To už pak moc velká zábava není, a celé jsem to začal hlavně pro zábavu.
Za třetí, ocitl jsem se ve zlém životním období, cokoli bych psal, bylo by tím poznamenáno, a to nechci. To už je otázka důstojnosti, a nejen mé vlastní.
--
Blogování jako takové v žádném případě nezavrhuju, moje zkušenost je právě jen moje, nedá se zobecňovat. Blogy jsou dobré i špatné, těch druhých mnohonásobně víc, ale jinak to ani být nemůže. Líbí se mi na Internetu všechno, co zvyšuje jeho interaktivitu, co jej vzdaluje od "televize s miliony kanálů". Blogy k tomu patří. Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Příště zkusím třeba zas něco jiného.
Dík za zájem všem, kdo jste si mé poznámky občas přečetli.

Restaurant na konci vesmíru, verze 2.0

Dobrá věc zasluhuje propagaci. Na téhle party je obzvlášť výhodné to, že na ni můžete zaskočit i po jejím skončení. Kdykoli po jejím skončení. Stačí jen mít potřebný hardware. A Češi jsou národ kutilů.
KLÍČOVÁ SLOVA: chronoklasmus.

Neskáču, asi nejsem Čech

Pořád nemám jasno v tom, komu držet palce, když někde hraje Česko se Slovenskem, takže na včerejší hokej jsem se díval trochu rozpačitě. Rázně mě z toho ovšem vyvedl Si, který se jako vždy dožadoval jednoznačné informace, kteří jsou naši. Kromě toho jsem podle dosavadního průběhu turnaje předpokládal, že fandím-li Čechům, fandím slabším. Z toho mě zas vyvedlo už pár prvních minut hry. Byl to moc hezký hokej. Divácky vděčný. Skoro přátelský. Jágrova střela z otočky, kterou Lašák vytáhl do horní tyčky (a starou belu do břevna, do břevna se kope míčem) je z těch vzácných momentů, které si ještě po dlouhé době připomenete, když se chcete ujistit, jak je ta hra krásná. Potíž je jen v tom, že kdyby stejným poměrem vyhrálo Slovensko, cítil bych se úplně stejně spokojeně. Jako fanda stojím za starou bačkoru.
KLÍČOVÁ SLOVA: ČeskoSlovensko.

Zase jsem omylem skončil u ptáků

Česká společnost ornitologická by mě potěšila, kdyby si dala na první stránku svého webu zřetelný link na Český statistický úřad. Od New Media Group nic takového samozřejmě nečekám ani náhodou. To budou jiní ptáčci.
KLÍČOVÁ SLOVA: cso, csu, czso.

Sundby - Norreport

Jedu kodanskym metrem. Tedy - nadzemkou. Venku se mihaji pekne domky s velkymi okny: severska posedlost slunickem a svetlem vubec. Libi se mi to, bylo by pekne tu bydlet. A ta detska hriste! Uz jsem se smiril s tim, ze jiste druhy velmi vsedniho, takrikajic komunalniho luxusu nam zustanou odepreny. Ale ta hriste mi rvou srdce. Prolezacky, houpacky, hriste na fotbal, na basket, na buhvico, Vesela, barevna, cista hriste. Koukam na ne z nadzemky a myslim na ten prasny pruh travy, vydrene a posrane od psu, kam chodime se Si hrat fotbal. Je to jiste v penezich. V bohatstvi spolecnosti. Ale nejen v tom. Tahle spolecnost, skandinavska spolecnost, je bohata nejen penezi. - Na vedlejsim sedadle povykuji tri holky, je jim tak sestnact. Maji na hlavach muslimske satky. Spinave boty otiraji o calouneni cistounkych sedadel. Delaji ramus v reci, kterou nepoznavam, arabstina to neni. Cestujici, tisi upraveni sporadani Danove, se tvari, ze je nevidi. Nevydrzel jsem to, rekl jsem holkam anglicky, ze by to sedadlo mely ocistit. Bud nerozumeji, nebo to uspesne predstiraji - nereaguji. Danove do vyctu osob, ktere nevidi, okamzite pribrali i me, zretelne to vnimam. Zatim to jde, nevidet. Ta hriste jsou vazne moc pekna. Taky zatim? - Uz budu vystupovat.
KLICOVA SLOVA: cert vi.
KLICOVA SLOVA: us and them.

To je snad nejaka nemoc

Syndrom prezentace: vstoupim do mistnosti, kde je promitaci platno a PowerPoint, usadim se a do peti minut zacnu usinat. Bez ohledu na to, ze jsem odpocaty, ze prednaska je pomerne zajimava, ze pred vstupem do mistnosti se mi spat nechtelo a po odchodu nebude chtit taky, ze tu je dostatek cerstveho vzduchu. Pripadam si jak Pavlovuv pes, akorat to neni zvonek, ale prezentace a neslintam, ale spim. Asi to bude tim, ze jsem uz videl v zivote prezentaci prilis. Vycerpal jsem svou davku, mam propaleny dozimetr. Ale vazne - nutne bych potreboval neco ucinneho proti usinani. Nic nefunguje, zkusil jsem uz vsechno krome sirek pod ocni vicka. Vubec tim nechci rici, ze ta konference, na niz se neachazim, je nudna! Ale stejne ji prospim, jestli to takhle pujde dal.
KLICOVA SLOVA: process innovation, fabric of your success, leverage the advantage, business differentiator.

Strucna zprava z Danska

Konference, co jineho. Ale prave jsem svedkem zajimave malickosti. Sedi pobliz me u kafe dva panove, povidaji si a mne je na jejich hovoru neco divneho. Po delsi dobe mi doslo, co vlastne. Jeden z nich mluvi plynne nemecky a druhy mu nemene plynne odpovida anglicky. Hovor ma presto uplne normalni rytmus a tempo. Sam tohle obcas delam cesko/polsky, ale tuhle kombinaci jsem jeste neslysel. V Dansku nicmene musi jit o bezny jev ve vsech myslitelnych permutacich danstiny, norstiny a svedstiny. Jenze ty ja od sebe po sluchu nepoznam.
KLICOVA SLOVA: polygloti.