Dograbováno
Uff! Hotovo. Dneska jsem nahrál do počítače poslední CD a mám tak celou svou sbírku muziky na pevném disku a v iPodu. 7556 skladeb, 30,5 GB, 620 cédéček. Z toho tři vypálená, 617 koupených (což bude pro leckoho z těchto čísel asi to nejkurióznější). Netušil jsem, že jich je tolik, odhadoval jsem to ke čtyřem stovkám. Přes polovinu jsem jich, pokud si vzpomínám, koupil v Americe, ať už přímo na místě nebo přes Amazon, asi polovinu té druhé (menší :-) poloviny v krámku pana Pospíšila v klubu Radost na Bělehradské. Aspoň jsem si udělal v nahrávkách pořádek. Zjistil jsem , že tak pět procent toho, co vlastním, byl zcela mylný nákup a nestojím o to (to je dobrý výsledek, bál jsem se, že to bude horší!) - rozdám a rozprodám. Z iPodu mám pořád trochu zvláštní pocit, i s pouzdrem je velký jak krabička cigaret a je v něm přitom všechna ta muzika... a místo ještě tak na sto padesát alb.
KLÍČOVÁ SLOVA: závrať.
KLÍČOVÁ SLOVA: závrať.
posted by akb at 15:18
7 Comments:
Jo, taky jsem o něm začal přemýšlet, když jsem viděl tohle: http://www.apple.com/ipod/u2/ -- ale ta cena mě poněkud odrazuje... ;-)
Jen taková otázka - proč zrovna iPOD? Když třeba iRiver nabízí za stejný peníze lepší výbavu? Je to věc designu, nebo něco jiného?
Proč iPod? Software včetně iTunes na PC, způsob ovládání, celková slabost pro značku Apple... ten design asi taky. A až to v ČR půjde, zajímá mě i možnost nakupovat muziku tímto způsobem. Jsem líný starší pán s četnými legálními předsudky, tuny volně dostupných MP3 na peer-to-peer nodech rád přenechám jiným.
co se tyce iPodu, musim rict ze vyhodou je jeste rozsah prislusenstvi, ktere k tomu lze poridit. jinak jsi mne porazil - ja mam zatim temer 30.2 GB. heslo: snobarna. (-: jinak jsem rada, ze funguje ten obchod v Radosti. mam ho velmi oblibeny a kdyz jsem v Praze, vede tam zpravidla moje cesta, spojena se zastavenim v FX Cafe na pesto pasta a multivitamin dzus (-: a casto v nedalekem knihkupectvi, tusim, ze spojenem s nakladatelstvim Votobie. slysela jsem taky, ze znovu funguje Deminka? sveho casu jsme ji s kolegy oplakavali. nevim nevim. zacina se mi zdat, ze bych mela podniknout cestu do Evropy, ale zatim vse poukazuje pro rok 2005 na cestu do Asie. no, uvidime.
Demínka funguje, ale nějak se mi tam nelíbí, nesedí mi atmosféra. Pastička na turisty. FX Radost je prima, občas tam chodíme v sobotu dopoledne na americký brunch. Dělají skvělou omeletu se špenátem a k tomu je bezedný hrnek kafe. Člověk si připadá jako v Greenwich Village. Včetně cen :-(
Jazz pro mě historicky začíná u Charlie Parkera, hodně poslouchám bop (tam je mou hvězdou Horace Silver), Potom muziku, které se v době jejího vzniku říkalo jazzrock (Mahavisnu, Weather Report, Sun Ra...), z dnešní muziky Scofield, Caine, Jarrett, Garbarek, pak všelijaké fúze, hlavně s arabskou a židovskou muzikou. No a potom osobnosti, které nenacpeš do jedné škatulky: Lester Young, Miles, Coltrane, Mingus, Getz. Jo, a domácí scéna: teď se mi hodně líbí David Dorůžka, Balzar, Najponk, odjakživa Kratochvíl a Stivín. No... je to takové neuspořádané. Můj tip na nejlepší jazzovou desku všech dob není ani trochu originální: Kind of Blue.
Pokud jde o Pospíšila, má toho z jazzu dost, ale nejzajímavější je přehrabovat se u něj v alternativním rocku a ve world music. Na jazz, co šířky i přehlednosti, je ten Bontonland asi o něco lepší.
K té fúzi - pár jmen: John Zorn (ne všechno od něj), Anouar Brahem (!), Rabih Abou-Khalil, Shesh Besh, Omar Faruk Tekbilek, Randy Weston, Lagbaja, Orchestra Baobab - posledni tri jmenovani, to je spis uz subsaharska Afrika, ale ty arabske vlivy tam jsou porad jeste taky. Weston na albu Khepera micha dokonce Afriku, Arabii a Cinu a vysledek je uzasny.
Okomentovat
<< Home