28.1.05

Osvětimské poznámky ke svobodě slova

Včera bylo osvětimské výročí. Předvídatelný a krátký řetěz linků mě dovedl až sem. A pan Stwora & Co. mě přinutili zamyslet se.
Když mluvíme o svobodě slova, máme podvědomě na mysli svobodu pro sebe, pro ty, s nimiž souhlasíme, nanejvýš ještě pro někoho, ke komu máme vcelku neutrální vztah. To je snadné, to není žádný kumšt! Nesouhlasím s vaším názorem, ale dám život za to, abyste jej mohl vyslovit - myslím, že ani ten Voltaire by to nevzal úplně doslova, kdyby došlo na lámání chleba. A to měl jistě na mysli diskusi mezi džentlmeny, kultivovanou a elegantní, v níž se nelže a nepodráží, bojuje se jen zjevnými zbraněmi. Dám já život za to, aby svůj názor mohl vyslovit pan Stwora? Ani náhodou. Nedám za to ani... nu, ani statky daleko méně cenné. Pro jeho svobodu slova jsem ochoten udělat jen to, že mu v ní nebudu nijak bránit, ale abych ji sebeméně aktivně podporoval, to byste po mě chtěli moc.
I když, přece jen: jsem rád, že nemáme takové explicitní právní prostředky proti osvětimské lži jako Němci a nejsem rád, že máme v trestním zákonu paragrafy 260 a 261. Nevedou mě k tomu však vznešené voltairovské důvody, ale ryze pragmatické. Mám za to, že zakazováním nácků, komunistů a kohokoli dalšího se nadělá víc škody než užitku. Ignorovat je účinnější než zakazovat. A mít je na očich je praktičtější i levnější než je nechat honit tajnými službami. Taková argumentace samozřejmě už nemá s ideou svobody slova společného vůbec nic, i když vede ke stejným praktickým důsledkům.
Svoboda slova je jeden z mnoha osvíceneckých pojmů, které zdegenerovaly. Nemůžeme být v konečných důsledcích o mnoho lepší, než jsou naši oponenti, protože zápas formuje zápasníky. Voltaire si mohl dopřát aspoň velká prohlášení, zněla v jeho době nadneseně, ale ne úplně falešně. Dneska se nešermuje kordem, ale hází hrstmi toxického kalu.
KLÍČOVÁ SLOVA: wrestling with a pig.

9 Comments:

Anonymous Anonymní said...

Díky za odkaz, zajímavé čtení. Ani sebelepšímu a sebedůvěryhodnějšímu tvrzení se nedá spolehlivě věřit, když není dovoleno poslechnout si protiarcumenty. A to je moc špatně. Je mi opravdu moc líto, že o tom všem vím tak málo, abych si mohl udělat vlastní názor.

-pixy-

28/1/05 10:39  
Blogger jazzie said...

Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

28/1/05 10:43  
Blogger jazzie said...

Omylem jsem vymazala svůj předchozí komentář - ne že by bylo co cenzurovat ;-))
Takže: už tím, že jste na Stworovy stránky uvedl odkaz, už tím dáváte najevo, že názory tam prezentované tak úplně neignorujete a vlastně je uznáváte za hodny nějaké diskuse. Přitom o lidské tuposti a zlovůli myslím diskutovat nelze.
Váš text mi připomněl scénu z filmu Cabaret. Vyděšený Angličan (hraje ho Michael York) v ní sleduje blonďatého mladíčka z Hitlerjugend, který pěje nenávistnou píseň. "Co s tím budete dělat?" ptá se úzkostlivě spolusedícího Němce. Ten odpoví něco v tomto duchu: "Co by, vždyť jsou to mladí, nevědí, co dělají."
Na rozdíl od vás si myslím, že blahosklonným přihlížením náckovskému a komunistickému hemžení si jen nalháváme, že není důležité a že se nás netýká. A tak to není.
Jak je vidět z několikaleté (dnes už akademické) debaty popíračů holokaustu, tisíckrát opakovaná lež se pro některéjedince nakonec stává pravdou. A pravdu - jakoukoli, ale především tu svou - nakonec brání a prosazují právě ti největší fanatici. Stačí si jen počkat.

28/1/05 11:23  
Blogger akb said...

To Jazzie: chápu, respektuju, nesouhlasím.

28/1/05 12:30  
Blogger jazzie said...

však ano, nápodobně ;-)

28/1/05 12:38  
Blogger Pachollini said...

Přečetl jsem si ten článek. Přečetl jsem i kus diskuse. Polilo mě horko, budu se tím muset chvíli srovnávat.

28/1/05 12:44  
Anonymous Anonymní said...

Napríklad náš pán minister spravodlivosti Daniel Lipšic si o tom myslí svoje: "Akákoľvek myšlienka, aj keď je vulgárna, nesprávna, poľutovaniahodná a aj keď je škandalózna, je chránená slobodou prejavu, pokiaľ nesmeruje k iniciovaniu protiprávneho konania...“ Takže u nás napríklad aj ten holokaust bude možno do sýta rozdebatovávať a revíziovať. Vraj o tom je sloboda prejavu a štát by nemal do nej zasahovať, tvrdí minister a iste vie prečo.

Dodávam, že minister nosí dres kresťanského a vraj aj demokratického hnutia a že u nás vtedy odsun Židov organizovala totalitná vláda na čele katolíckym kňazom.

Niekedy Čechom závidím, akosi zdravší rozum máte, čím nechcem povedať, že u vás sú aktuálni ministri a najmä premiér nejaká výhra.

21 z Prte

28/1/05 14:23  
Anonymous Anonymní said...

Pes ktery pokouse lidi na ulici se obvykle utrati. Stejne tak by se melo stat s politickou stranou, ktera "pokouse" svuj narod.

Problem bych urcite videl v tom, ze nacismus/fasismus i komunismus neni jenom o svobode slova, ale o nenavisti, kterou pestuji - at uz rasova ci tridni.

Pokud jde o to, aby si lide rikali co chteji, pak prosim. Ale pokud jde o vrazdy - (nacismus asi 56 mil ve 2. sv. valce, komunismus neco kolem 100 mil. v celem svete), pak to uz urcite neni diskuse pouze o svobode slova. Ne nadarmo se rika, ze kdo se nedokaze poucit z historie, nema budoucnost.

Fakt je, ze i presto mi pripada snaha o zakaz svastiky ponekud prestrelena.

P.S. V USA jsem casto videl pochody "evropskych fasistu", ale jeste sem si nevsim, ze by si nekdo troufnul propagovat japonsky fasismus. Americane ten "evropsky" povoluji, protoze se jich nikdy nedotkl tolik, jako ten japonsky.

29/1/05 13:07  
Blogger jazzie said...

A ještě mě napadlo:
Nacismus i komunismus jsou ideologie z velké části založené na slovu a názornosti. Hitler využil moci rozhlasu i filmu, Stalin rovněž - proto měly takový význam přímé přenosy jejich projevů, proto měly význam i přenosy procesů v 50. letech: co člověk slyší na vlastní uši, tomu má často tendenci věřit. Takže: co když má slovo větší moc, než si myslíme a než jsme ochotni připustit?

29/1/05 16:56  

Okomentovat

<< Home