Sic transit gloria mundi

Řeč byla o bizarní postavě českého bájesloví, muži, který si nechával říkat Žito kouzelník.
"Co nám tady po něm zůstalo?"
"No, právě ta pověst."
Si je zklamaný. "Jenom?"
"To přece není málo. To vůbec není málo! Podívej, je to šest set let a pořád si na něj lidé pamatují."
"Budou si lidé pamatovat taky na mě? Třeba na to, jak jsme dneska dobíhali tramvaj?"
"Já ano."
"A budeš mi to vyprávět? Abych na to nezapomněl?"
Udělám něco lepšího; napíšu to.
KLÍČOVÁ SLOVA: pomíjivost.