5. věta, strana 23 - plné doznání

Pár poznámek pro ty, které to bude zajímat - což je myslím menšina i té nepatrné menšiny, která tohle tady čte.

• Jak jsem na to přišel: zcela a bezchybně mě odhalil Jan Vaněk jr. Jako by mi seděl celou dobu za zády. Zapomněl už jen dodat elementary, my dear Watson. Měl jsem, jak tak koukám, tu cestu objevu popsat sám, ale celá hříčka mi přišla zcela malicherná, nevyžadující víc než jeden link. Kdybych tušil, že si na ní někdo může zakládat, samozřejmě bych napsal nalezeno via XY. Poučení pro mne: neposuzuj ty, co je a není důležité pro jiné. (Ale tomu se člověk stejně úplně nevyhne nikdy.)
  
• Proč jsem to udělal: bez důvodu, prostě jsem o to onou výše popsanou cestou zakopl a přišlo mi to zábavné. Nepřehlédl jsem, že to je staré, ale nezdálo se mi to důležité. No jo, takhle nějak se ty slavné memy asi šíří.
• Chtěl jsem si tím přisvojit objevitelské či jiné zásluhy, jež mi nenáleží? Propánajána, ne... připadám si, jako bych se připletl do nějaké soutěže, kterou nehraju a ani nevím o její existenci. Promiňte všichni, komu jsem nechtě vlezl na hřiště. Dám příště pozor.
  
• Zdá se mi výběr pátých vět ze stran 23, jak se tady v komentářích sešel, zajímavý? Ano.
• Šlo mi právě o to - o kouzlo nechtěného, které dá dohromady pár vět vytržených z různých kontextů? Ano.
• O cokoli jiného? Ne.
  
• Udělal bych to znova? Asi ne, snažím se respektovat cizí hry a hřiště. Pátrání v Babylónské knihovně a spřádání hypotéz o ní mě sice zajímá, ale spíš jako divácký sport, než že bych se toho potřeboval osobně účastnit. Je to droga, která člověka požírá, a já už jsem příliš ožvýkaný různými jinými. To, co mi po tom ožvýkání zbylo, už potřebuju pro sebe. A nemám na to koneckonců ani dost svěží hlavu. Z téhož důvodu například nečtu Derridu, ale to už hodně odbočuju.
• Myslím si, že je potřeba takovou prkotinu takhle rozebírat? Ne.
• Proč to tedy dělám? Nejsem si jist. Z grafománie. Z politické korektnosti. A ze zvědavosti. A z úcty ke hře. A proto, že kdysi dávno jsem podobně vážně bral jiné soubory maličkostí.
  

KLÍČOVÁ SLOVA: mea culpa.