Literární hádanka 2.

A. A. Milne vydal první díl Medvídka Pú v roce 1926, druhý o dva roky později, takže Jack Kerouac v roce 1950 obě knížky jistě znal – a ano, první literární hádanka byla úspěšně vyluštěna, opravdu jde o závěrečnou pasáž z On the Road, zde citovanou v překladu Jiřího Joska z odeonského vydání z roku 1980. Četli jsme to na gymplu pod lavicí a pak jsme si nejlepší pasáže navzájem vyprávěli, s foneticky vyslovovanými názvy měst, mezi nimiž se jak ve snu potáceli Sal a Dean... Děkuju Daniele Kantorové za vyluštění i za citát z Ginsberga.
Teď si dáme něco ještě lehčího: tohle zná každý, ne? Pamatujete si, jak popisovaná epizoda skončí?
"Jářku, Tome, nech mě trochu bílit."
Tom uvažoval. Už chtěl svolit; ale rozmyslel si to: "Ne; ne; nejde to, Bene. Víš, tetě Polly na tomhle plotě hrozně záleží – je to do ulice, víš. – Kdyby to byl plot za humny, bylo by mi to jedno a jí by to bylo také jedno. Ale na tenhle plot si moc potrpí; musí se to dělat velmi opatrně. Myslím, že bys mezi tisíce, ba snad mezi dvěma tisíci chlapci nenašel druhého, který by to uměl udělat jaksepatří."
"Vážně? Ale heleď, nech mě to aspoň zkusit. Jenom chvilečku. Já bych tebe nechal, Tome, kdybych byl na tvém místě."