Tento blog: návod k použití pro začátečníky

"Já tady... panu řediteli... příslušenství..." říká Oldřich Nový v nejlepší (IMHO) scéně z Kristiána, kde se snaží provádět návštěvu cizím bytem a nedat najevo, že sám do něj poprvé v životě vstoupil spolu s ní. Jako nováček v blogování jsem v podobné situaci, když se snažím vysvětlit, jak a proč funguje to či ono. Nicméně je asi na čase, abych pro netrpělivou část čtenářů, kteří nemají čas zkoumat metodou pokusu a omylu, podal návod ke svému virtuálnímu bytu. Zkušení bloggeři nechť nečtou.
Hlavní sloupec s textem je jasný: myšlenky, o nichž svět prostě musí vědět :-), jedna za druhou. Hodlám psát časem víc v angličtině na úkor češtiny, snad až tak 50/50, ale zatím jsem na to líný. Každý z článků neboli postů mohou čtenáři komentovat a je to vítáno. Pokud byste si je chtěli odněkud odkázat, stálá adresa neboli permalink postu je vždycky na tom časovém údaji dole pod ním. Pojďme se věnovat příslušenství neboli pravému sloupci.
Nahoře je fotka, já jsem ten vpravo; pod ní pokus o sebepopis. Proč tam není jméno atd., to jsem se již pokusil vysvětlit. Nicméně jsem vstřícně přidal mailovou adresu. Blogger si přeje, aby jeho uživatelé napsali také profil, neboli něco o sobě: jaké filmy a knížky mají rádi, co je baví, co by si zapomněli, kdyby měli odletět na Měsíc... pokusil jsem se to vyplnit.
Následují čtyři způsoby, jak se dostat ke starším článkům. Pod titulkem Previous Posts je deset posledních titulků, Archives jsou týdenní archivy blogu označené datem posledního dne a konečně Index obsahuje seznamy (na rozdíl od archivu, tam jsou plné texty; v Indexu je to jeden klik navíc) článků za každý měsíc zvlášť. Indexy píšu ručně a snažím se je dělat tak, abych se v nich sám vyznal, snad tedy pomohou i vám. Pak je tu ještě rubrika Blowing My Own Trumpet neboli chlubení vlastním peřím: odkazy na články z blogu, které se mně samotnému líbí nebo je pokládám za jinak důležité; nebo k nim byla velká diskuse; nebo k nim nebyla žádná diskuse, ač podle mě být měla, tak vám je zkouším ještě jednou vnutit... Takové Best of. Mimochodem, proč jsou ty názvy rubrik anglicky, přestože skoro všechen obsah je v češtině? Protože jsem se pořád ještě nevzdal naděje, že z toho udělám dvojjazyčný blog.
Dál tu máme fulltextové hledání v blogu, pro jistotu dvojí: hledací box z Jyxa a odkaz na Google. Nehodlám řešit, co je pro daný účel lepší - něco mi najde snáz Jyxo, něco Google. Hledat pomocí Google v obsahu blogu lze ještě jedním způsobem, z té černé lišty úplně nahoře, kterou tam Google přidává, protože celý systém Blogger, kde jsem v podnájmu, mu patří. Takže ten link v pravém sloupci je nadbytečný, ale nešť.
Pokračujeme? Následuje motto (našel jsem to kdysi v Time a moc se mi to líbí) a seznamy odkazů. Me, myself & I je jistě jasné včetně toho, odkud jsem ukradl titulek. Dovoluji si upozornit (zde, prosím, pane řediteli...) na svůj linkblog neboli velmi stručně komentovaný seznam zajímavých odkazů na web, jak mi přijdou pod ruku. Funguje díky systému Del.icio.us, který se mi i nadále moc líbí. Photoblog provozuju na systému Flickr, náhledové fotky jsou prokliknutelné. Postupně ho plním, takže obrázky zatím nejdou po sobě chronologicky. Fotografovat neumím, je a bude to to pustá fušeřina, ale Flickru se nedá odolat.
Sources jsou mé oblíbené zdroje informací, odkazy v sekci Šeková republika popisují, kde domov můj a jak to tam tak zhruba vypadá - vybíral jsem ze zřejmých důvodů hlavně to, co je v angličtině. Bloggzzzz & people jsou, inu, bloggzzzz & people: jednak osobní známí, jednak pár ikon české a světové blogerské scény. Těch, co mě zajímají. Pod statickým seznamem jmen je v této sekci ještě dynamický seznam odkazů na články generovaný z některých mých oblíbených blogů jako tzv. blogportálek. Chcete-li tady mít odkazy na své vlastní posty, je to jednoduché, stačí a) se mi líbit, b) registrovat svůj blog včetně RSS kanálu na Blogportálu.
Past Times jsou odkazy na věci, které se mi buď líbily v minulosti, anebo by se mi líbily pořád, ale už nefungují. To je zmatená definice, uznávám. Tuhle sekci možná zas zruším, samotného mě mate, některé odkazy z ní pak ovšem musím přemístit jinam, abych o ně nepřišel. Manifesto - k čemu se hlásím, s čím souhlasím, co na mě dělá dojem.
Jsme už hodně dole. Zde se ještě můžete seznámit s tím, jaké knížky právě čtu, jakou muziku poslouchám a které weby mi přišly pod ruku a zaujaly mě. Tato poslední jmenovaná sekce, tedy Just Browsing, je sestavována pomocí výtečné služby Furl. Na každý z linků můžete buď přímo kliknout, nebo namísto něj použít ten křížek vpravo, ten vás hodí na můj komentář k němu.
Konec se blíží! Nenápadný odkaz RSS 1.0 je důležitý, na něm si můžete zaregistrovat můj blog do své RSS čtečky. Pokud žádnou nemáte, doporučuju tu nejjednodušší, tedy Feedreader, a používat ji velmi střídmě, jinak totiž nebudete u počítače dělat nic jiného než číst RSS kanály. (Co to vůbec je, to RSS?) Statistiky blogu jsou veřejně přístupné. A odkaz na licenci Creative Commons tam není pro ozdobu, mám rád open source, ale nemám rád opisování pomocí cut and paste, takže proto.
Většina linků obsahuje nápovědu nebo stručný popis. Kde ještě ne, budu to brzy doplňovat. Stačí na ně najet myší, chviličku ji tam bez klikání nechat a naskočí bublinová nápověda - důsledek použití HTML atributu title, který mám rád, dovoluje totiž čtenáři předem posoudit, zda se vyplatí kliknout.
Všechno je samozřejmě subject to change. Zatím mě baví vrtat se v tom.
KLÍČOVÁ SLOVA: user friendly; když vše ostatní selhalo, přečti si návod.