Jsem blb: těším se na Invex

Do začátku Invexu nezbývá ani sto hodin a já se těším. Přiznat to veřejně mezi lidmi od počítačů, to je faux pas. K dobrému tónu patří ohrnovat nos a vzdychat, jak je to tam hektické, drahé, přeplněné a obchodně k ničemu. ("To jídlo je tady hrozné, viďte." - "To tedy je. A jak malé porce!") Já si Invex postupně oblíbil. Navozuje atmosféru absolutního oddělení od reality: světem se vám na pár dní stane Výstaviště. Bývaly časy, kdy jsem se tam snažil (koneckonců jsem to měl v popisu práce) stihnout všechno: směšná uštvaná a upocená figurka v reportérské vestě, ověšená foťáky, telefonem, Psionem, akreditacemi, taškami s prospekty... Časem jsem zpomalil; jako většina mých vrstevníků, jako doba, jako počítačový obor, jako Invex sám. Takže mám víc času vnímat: vyhrávání výstavního rozhlasu, zmačkané letáky hnané po ploše větrem, střídavé podzimní počasí mezi pavilóny, všechny myslitelné pokusy vystavovatelů upoutat pozornost, letmá setkání se známými, které zas rok nepotkám, řev líčidel a vůni davu. Těším se na Invex, a stejně tak se budu těšit z Invexu domů.
KLÍČOVÁ SLOVA: A1, A2, B, E, F, G1, M, V, X, Y, Z.