Freud pro mateřské školy

"Víš, že existuje nejmenší skřítek?"
"Nevím. Jak vypadá?"
"Je asi takhle malý." - Prstíky na pět centimetrů od sebe.
"A co je to zač? Je hodný, nebo zlý?"
"Je hodný! Nosí nám sny."
"Sny? Tak to nevím, jestli je hodný."
"Proč?"
"Víš přece, že jsou taky ošklivé sny. Sám je občas máš, jen si vzpomeň, že za námi v noci někdy přijdeš, že se ti něco ošklivého zdálo. Ten skřítek nenosí jen pěkné věci."
Zamyšlení. "Tak jsou asi dva. Jeden na ošklivé sny a jeden na pěkné."
Ach ano, to by nebylo špatné. Jenže je to jinak. Skřítek je jeden; víme dobře, jak se jmenuje, ale nemáme nad ním žádnou moc; a není ani dobrý, ani zlý, stojí mimo tyhle kategorie a nad nimi.
"Ano, nejspíš jsou dva. Jsi chytrý kluk."
KLÍČOVÁ SLOVA: podvědomí; archetypy; Bůh.