Jistěže na světě nakonec zvítězí pravda

Někdy se člověk trefí, ani neví jak. Tuhle náladu/úvahu, reálně napsanou a procítěnou v roce 2001, jsem pověsil na web včera. Jen tak. A dnes jsem zjistil, že The Guardian v roce 2004 říká v podstatě totéž (téměř úplný překlad je na Britských listech) co Jakešova propaganda v roce 1989. Stojí tam asi toto: Režii převratu platil Západ, tehdy u nás jako teď na Ukrajině. Dílem ze soukromých peněz, dílem ze státních rozpočtů. Nikoli nezištně: za svůj díl na porcování dobytých území. Koneckonců, podpory pro disidenty po šesti stech dolarech, to bylo (a je, i když dnešní ukrajinská opozice je poučenější a jistě bere víc) nesrovnatelně levnější než vést válku. Víte, co stojí jedna jediná jaderná hlavice?
To neznamená, že by poměry u nás nebyly dnes mnohem lepší než za toho Jakeše. Jsou. Ale je zdravé připomenout si, proč tomu tak je, bez iluzí a bez sentimentality. Naše svoboda je vedlejším produktem (dokonce myslím, že nepříliš chtěným vedlejším produktem) nového dělení světa. (A nemusí trvat věčně; využívejme ji, když ji máme!) To, že nevěříte na teorie spiknutí, je správné; ale poslyšte, z toho ještě neplyne, že obraz světa, jaký si přečtete v novinách, je korektní.
Máme-li potíže chápat tyhle věci, může za to hlavně sám způsob uvažování, k němuž jsme odmalička vedeni. Dobří a zlí; naši a cizí; detektiv a zločinec; Hus a Liška ryšavá; d'Artagnan a Mylady; Sparta a Real Madrid. V nouzi o lepší televizní kanál aspoň NATO a Miloševič. Dělení světa na dobré a zlé, na černou a bílou, je sice srozumitelné a povznášející, ale mylné. Skuteční hráči na šachovnici světa jsou oblečeni v nezřetelných odstínech šedi a za hry si vyměňují dresy. Čím jasněji si tohle uvědomíte, tím lépe budete rozumět světu kolem sebe; ale bohužel také tím méně budete schopni jakéhokoli rozhodnutí. Muži činu téměř vždy uvažují černobíle - a jednají, zatímco intelektuálové žvaní.
Ti komunisté, ti dneska musí mít vztek! Vždyť ono se ukazuje, že zas tak moc nelhali, že jejich analýza imperialismu byla v podstatě správná. A je jim to starou belu platné. Za jejich lží už nestojí mocná říše, zato za těmi dnešními ano. (Stalin dobře věděl, jak to je, když se ironicky zeptal, kolik má papež divizí.)
Existuje i pozitivní pohled na věc. Otevřelo se nám window of opportunity, startovací okno, jako když se dvě planety dostanou blíž k sobě. Tak jej zkusme využít a totéž přejme Ukrajincům. Jen pozor, abychom neuvěřili, že to my sami jsme ty planety lví silou, spárem sokolím dostali blíže k sobě. A taky pozor na účet, který nám Nebeská Mechanika, a. s. zaručeně předloží. Ale: dokonalá spiknutí opravdu neexistují. Ani ten nejmazanější Machiavelli nemůže o mnoho víc než uvést věci do pohybu. Pak už se pohybují nepředvidatelně. A každý z nás si může zkusit taky trochu šťouchnout. Leckterej hlupák se dodneška o pravdu hádá / pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš. / Jistěže na světě nakonec zvítězí pravda / ale až dokáže to, co dokáže lež...
KLÍČOVÁ SLOVA: rozumět.