Vyhráli Telecom, prohráli budoucnost

Pár slov k tomu zatracenému sjezdu, ať od toho mám pokoj. - Jako každému, kdo se o dění uvnitř ČSSD aspoň trochu zajímá, mi bylo jasné, že to dopadne, jak to dopadlo. Přesto jsem koutkem duše doufal, že se třeba stane málo pravděpodobné a delegáti překročí vlastní stín. Měli to těžké, volili mezi dvojí cestou do pekel. Zvolili tu pohodlnější, lépe dlážděnou, lemovanou stánky s občerstvením. Půjdou k čertu s plným bříškem.
Bez metafor: teď už nejde o žádné pitomosti s byty a strýčky. Grossovo vítězství znamená, že se jediná nekomunistická levicová strana v zemi dobrovolně vzdává levicové politiky a pokusí se v kratičkém zbylém čase o nějakou volnou variaci na Tounyho Bléééra.
Nebude to fungovat. Mladí, úspěšní a dynamičtí s platy od 25k výše se na Grosse tak jako tak (sloveso vypuštěno záměrně), a to zvysoka. Nedojme je ani přítelem Sobotkou, ani snížením daní. Tihle lidé, v nichž dnešní vedení sociálních demokratů naivně vidí cílovou skupinu, z větší části nepůjdou k volbám vůbec, z menší části budou volit ODS. Naopak ti, kterým asociální politika sociálně demokratické strany bere vyhlídky a jistoty, k volbám nejspíš půjdou. Aby dali hlas komunistům. Těžko jim to mít za zlé; jde jim o hodně. Tisícikoruna, která má pro japíka hodnotu jednoho veselého sobotního večera nebo značkového trička, pro ně znamená v mnoha různých podobách rozdíl mezi životem a živořením. Jenže Gross, sám japík a frikulín non plus ultra, o tomhle ví starou bačkoru a vědět víc ani nechce.
V roce 2006 budeme mít Telecom zprivatizovaný tak, jak si to přál Standa a jeho přátelé (o nic jiného na politické scéně už dva měsíce nejde); silnou ODS jako jedinou významnou pravicovou stranu; silnou KSČM jako jedinou významnou levicovou stranu; KDU-ČSL obratnou (říkejme tomu tak) jako vždy; ČSSD, která nedosáhne na pětiprocentní volební limit; a tento stav fixovaný na hodně, hodně dlouho. Zdravý duch bude zas jednou páchnout blbostí - ať žije Trockij! Jistěže tu půjde dál žít. Jen to bude únavnější, smutnější, beznadějnější a dražší. Šetřit na důchod svůj a na přilepšení rodičům, kteří v něm už jsou, šetřit dětem na školné a pro doktory na všimné, zaměstnání si hlídat jako oko v hlavě, protože přijít o něj by nebyla nepříjemnost, ale tragédie. Plahočit se. Ve volných chvilkách se koukat na televizi buď zprivatizovanou a amerikanizovanou (to, pokud se půjde po modré značce), anebo zglajchšaltovanou (půjde-li se po červené). Netěší mě ta vyhlídka. Jsem už moc starý na to, abych mávl rukou nad byť jediným blbě prožitým rokem. Chtěl bych žít ve veselé, otevřené zemi, která se rozvíjí, chová se slušně ke svým občanům a má před sebou pozitivní vyhlídky. Nevíte o nějaké?
KLÍČOVÁ SLOVA: opravdu blbá nálada.