Vytrhnout i s kořeny

Napadá mě, čeho si jiní všimli jistě už dávno: s jakou lehkostí se dnes v EU odstraňuje kdeco, co bylo kolem nás po generace. Počínaje frankem, guldenem a markou, konče - prozatím - způsobem tvorby příjmení. Na jemné a citlivé problémy se jde buldozerem. Připomíná mi to jakousi povídku Michaila Zoščenka ze Sovětského svazu třicátých let, kde se při výkopových pracech najde předrevoluční kanalizační potrubí, očividně funkční, a přivolaný úderník konstatuje, že "takové carské roury musíme vytrhávat i s kořeny". Což se také stane.
Dvojitá příjmení - no, je to jistě otázka zvyku, jako všechno. Ať jsou povolená, třeba i doporučená (argumentu o nátlaku rodinných klanů na ženy rozumím), ale proč mají být povinná? Je hodně tradičně uvažujících lidí, mužů i žen, kteří se tím budou cítit vysloveně poškozeni. Zneuctěni.
Já myslím, že hlavní problém, jemuž čelí a za dvacet let čelit bude kterákoli Maria-Luisa Vermeulen-Goossens, nespočívá v jejím jménu (i když to jako chlap jistě podvědomě podceňuji), ale v mnoha aspektech faktické rovnoprávnosti, třeba aby za stejnou práci dostala stejný plat, aby se nemusela bát jít večer parkem od tramvaje sama domů a tak. I ta nejvyspělejší forma západoevropské společnosti v tomhle ohledu ženám dost dluží. Hrátky s příjmeními jen odvádějí pozornost od reálných problémů.
A mimochodem, pokud tohle bude někdy někdo chtít převést do českého a slovenského prostředí, narazí tvrdě na přechylování. A to bude teprv legrace!
KLÍČOVÁ SLOVA: Miroslav Nováková-Drahokoupil; Miroslav Drahokoupil-Nováková?; Miroslav Novák-Drahokoupil??, Jana Novák-Drahokoupil???