Nestydím se za svého premiéra

Osoba jménem Pavel Jílek sděluje na billboardu kousek od mého pracoviště, že se stydí za svého premiéra. Asi víte, jak to vypadá – graficky jde o parafrázi na Grossovu kampaň Myslím to upřímně. Velká fotka en face a text. Dotyčný Jílek je natolik podobný ministru financí Sobotkovi, až jsem si při prvním shlédnutí pomyslel, že politická situace doznala nového zásadního obratu. Člověka by to už nepřekvapilo. Ani nezaujalo; koho ty jejich šaškárny ještě doopravdy zajímají? Pavla Jílka asi ano, jinak by nevrazil velké peníze do billboardu. Předpokládám totiž, že jej řádně platí. Pokud ne a je to nějaké šmé, pak se já stydím za Jílka. Ale nezaplatím za to ani korunu, natož abych se dával fotografovat.
Proč bychom se vlastně měli za Grosse stydět? Když už, asi bych tak měl činit spíš já než Pavel Jílek; já Grossovu stranu volil, on nejspíš ne. Přezkoumal jsem po shlédnutí billboardu své pocity. Stud jsem nenašel. Mně je pan Gross především lhostejný. Mám tolik jiných starostí! Sociální demokracii budu nejspíš volit zas, je to – bráno s nadhledem a z dlouhodobé perspektivy – jediná strana, která jakžtakž odpovídá mému pohledu na svět. Nezlobím se na nikoho, kdo to vidí jinak a nedělám si nic z kohokoli, kdo mi bude můj názor vyvracet. Nepřišel jsem k němu včera, přemýšlel jsem o něm dlouho a vím, proč si za ním stát. Řekl jsem: s nadhledem a z dlouhodobé perspektivy. To je důležité. V krátkodobé perspektivě vždycky člověku překáží nějaký Gross (Kalousek, Tlustý...). Na to se dá dívat dvěma způsoby: buď sebou nechat lomcovat, vztekat se, stydět, prohlašovat, že politika je svinstvo, nechodit k volbám, volit obskurní strany, o nichž víme, že stejně nemají naději. Anebo si realisticky říci, že za deset let po Grossovi stejně neštěkne pes, ale podpořit tu či onu sadu politických priorit je správné bez ohledu na osoby, obsazení a momentální indispozice jednotlivých účinkujících. Že nám dělá Gross ostudu? Asi trochu ano, ale nepřeceňujme ho, ani sebe: ono je to v zahraničí většinou každému jedno. Spáchal nejbanálnější politický přečin, opatřil si nějaký levý (sic) prachy a nedovedl se z toho vylhat. Nic víc, nic míň. Ti, co se vylhat dovedou, tam sedí dál. To Grosse neomlouvá, ale staví ho to do přiměřené perspektivy. Nejužitečnější poznatek, který bychom si měli z téhle aféry odnést, je ten, že země funguje zcela hladce i s nefunkční vládou. A proč by taky nefungovala? Nestydím se za Grosse; kašlu na něj.
KLÍČOVÁ SLOVA: změním téma, vážně.